500 jarních kilometrů

30. března 2010 v 15:07 | Rodman |  Pozorování
Tak už je to tady,tah mojich oblíbených "kachňáků" je v plném proudu a tak po zajímavém týdnu v okolí mého bydliště vyrážím v sobotu v noci na moravu,odkud bylo tento týden spousta zajímavých hlášení.Nejvíc se ovšem klepu na husice nilské a bernešku velkou,takže snad ani nemusím psát kam ženu svého druhého oře Pichlera.Tovačov je jasná volba ,i s ohledem na to že jsem tady ještě nebyl,což jsem chtěl už dlouho napravit,a jel bych sem stejně i kdyby tady žádnej špek nebyl.
Hráz mezi rybníky

V neděli dopoledne vyrážím z Blažovic,kde mám moravskou základnu u manželčiných rodičů,přímo na Hradecké rybníky.Chvíli hledám vhodnou přístupovou cestu,to se mi zprvu moc nedaří,ale nakonec vhodný plácek nacházím,parkuju,a už si to pln očekávání mažu po hrázi.První co mě ohromuje je obrovské množství racků,kteří dělají neskutečný kravál.Bohužel k určování racků mám respekt tak v nich ani moc nepátrám,což mě pak mrzí,protože dle pozorování zkušenějších kolegů by tady měl být racek tříprstý a černohlavý.No třeba jindy!Zaměřuju se spíš na kačenky a tak pozoruju hojné čírky modré,obecné,poláky velké,chocholačky...prostě ten běžný jarní mix.Vidím asi trojici lžičáků,několik hvízdáků,jednoho hohola a taky samce ostralky.V dálce potom kvintet hus velkých.Trošku mě znepokojuje,že nikde nevidím nic za čím jsem přijel.V rákosinách na konci praváho rybníka pak pozoruji čtyři černokrčky a na protějším břehu asi dvacet,většinou bílých volavek.Ale kde jsou ty husice a berneška?Zacházím ještě do blízkých polí jestli se berneška třeba někde nepase-marně!Nasraně sedím na hrázi a kouřím abych se uklidnil(musím to napsat takhle napřímo-naštvaně by bylo málo).V duchu počítám kolik jsem najel kilometrů abych viděl hejno řvoucích racků-titulek opravdu nelže!Vracím se a znova prohlížím hladiny jestli jsem se někde nepřehlédnul.A opravdu,na ostrůvku vprostřed levého rybníku,zjišťuju nějaký narezlý flek.To tady spí husice!Když jsem tudy šel poprvé,ostrůvek jsem prohlížel z druhé strany odkud nebyly vidět.Teď to ale není lepší,přes rákos vidím opravdu jen fleky,tak chvíli čekám,jestli se nevzbudí,ale bez úspěchu.Rozhoduju se že odjedu někam jinam a k večeru se vrátím abych si je řádně prohlédnul když už jsem jednou tady.
Někde tady jsou,ale kde?
Volba padá na Chomoutovské jezero,a v tu chvíli ani netuším jak šťastná volba to bude!V sobotu se zde opět objevili kormoráni malí,tak si myslím hlavně na ně.V Olomouci bloudím jak slepý tele,dneska mi asi zamrznul orientační smysl,nebo je na vině dopravní značení.Ale což,sice řádnou oklikou,ale na Chomoutov se nakonec dostávám.Místo je to moc pěkné,trochu mi to tady připomíná naší želivku.Vytahuju stativák a z rákosí na mě pokřikují dvě slípky zelenonohé.Hned mířím na stromy,ale kormoráni jsou tady jenom velcí.Z kachen je tady opět taková ta běžná skladba,převažují oba druhy poláků a na ostrově a v okolí zase ohromné množství racků.
Těch racků...něuveritelné
Potom se zaměřuju na osamocenou kachnu,která se drží stranou od ostatních ve společnosti jednoho z roháčů.Na první pohled nepoznávám co to je-celkově hnědočerná s tmavým temenem a světlými lícemi,tmavá je i spodina těla což dobře vidím,když se neustále potápí.Nejprve jí srovnávám se samicemi poláků velkých,ale těm bílé líce chybí a jsou snad i větší.Pak mě napadá ještě samice zrzohlávky,ale ta je zase o dost světlejší a i celkový profil hlavy a celého těla je trochu jiný-přece jenom zrzohlávky už mám trochu"nakoukaný".Nakonec si říkám že je to nějaká zvláštní zrzka,která proletěla komínem a já mám třeba jenom zakalené oko a vidím co není.Pořád ve mě ale hlodá pochybnost,tak si záhadu nechávám k rozluštění na večer a chvátám zpátky na Tovačov za husicemi.
Chomoutovské jezero
Tentokrát přicházím z druhé strany a vidím že mám štěstí,jsou na hladině,tak se konečně můžu tímto nezvyklým druhem pokochat.Po chvíli opět mizí na ostrůvku z druhé strany,takže musím zase celý rybník obejít,ale naštěstí je nezakrývá rákos,takže zkouším ze stativu dokumentovat.
Foto na dálku,ale jsou tam-Husice nilské
Najednou se přede mnou ozývá mohutné troubení-jak jsem zaujatý husicemi,úplně jsem přehlédl dnes již legendární zpěvanku 7R42.Nejenže jí vidím poprvé,ale taky jí prvně slyším troubit,takže už vím proč se jmenuje zpěvná-krásný hlas,jako zvon,kam se hrabe Chodůr.Opouštím rybníky a jediné co mě trochu mrzí je,že jsem neviděl bernešku,ale podle kolegů se kterými jsem mluvil,jí dnes neviděl už nikdo.
Legendární zpěvanka 7R42Na základně probírám literaturu a moje tajemná kachna z Chomoutova na mě kouká ze stránky s nadpisem turpan černý.Rychle běžím na net a podle fotek,kterých je mimochodem jako šafránu,je to skutečně samička tohoto severského druhu,tak mám ale opravdu velkou radost.Jakkoliv k určování méně běžných druhů přistupuju poměrně střízlivě,tak teď jsem si jistý.
No,i když jsem Tovačov na začátku proklínal,tak teď vím,že se sem budu vracet hodně rád.A na Chomoutov samozřejmě taky...:-)
Další fotka na mé oblíbené téma-západ slunce tentokrát u Hradeckého rybníka
 


Komentáře

1 František František | Web | 31. března 2010 v 21:16 | Reagovat

Ahojky,
no tak pěkné pozorování jsi měl!Tovačov to je holt téměř jistota nějakého špeku.Já to tam mám podstatně blíž,ale moc často se tam bohužel nedostanu!
F.

2 Rodman Rodman | 1. dubna 2010 v 2:24 | Reagovat

Jojo,zvlášť ten turpan mi dělá radost!Tento víkend se chystám na Mlýny,tak doufám že zase něco "ulovím":-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama